Plavba po Baťově kanále

Pokud již máte dost pěších túr či cyklistických výletů, nechte se zlákat vodní turistikou a využijte možnost zažít romantickou plavbu po Baťově kanále. Vezměte svou drahou polovičku, rodinu nebo přátele a vydejte se vstříc historické vodní cestě vybudované v letech 1935 – 1938, jež spojuje Otrokovice s Rohatcem a měří přibližně 53 kilometrů. Tato významná technická památka dostala příznačné jméno Baťův kanál - o vznik se totiž zasloužil velký průmyslník Tomáš Baťa, který měl zájem o levnější spojení se světovými trhy, o realizaci pak nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. Z paluby motorového člunu si prohlédnete romantickou lužní přírodu i nesčetné technické zajímavosti. Plavba Vám nabízí jedinečnou a netradiční příležitost, jak poznat krajinu povodí řeky Moravy.

Možnost nalodění v 9 nebo 10 hodin. Na začátku plavby proběhne zaškolení a zkušební plavba. Pak přebíráte motorový člun a vydáváte se na 8 hodinovou plavbu po Baťově kanále. Kanál částečně vede po řece Moravě, jinak uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů, plavebních komor (14) a dalších vodních staveb. Na trase je celkem 50 mostů. Hloubka Baťova kanálu je průměrně 1,5 metru, šířka je pak průměrně 12 metrů. Baťův kanál je v současnosti využíván pouze jako turistická vodní cesta.

• 8 hodinový pronájem motorového člunu
• košík s občerstvením

Balíček neobsahuje

Doprava na místo konání, služby a produkty nad rámec balíčku.

Baťův kanál neboli Průplav Otrokovice-Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1934–1938 v délce 52 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem.

Pokusy o splavnění řeky Moravy se datují do poloviny 17. století, kdy se poprvé začalo hovořit o jejím propojení s řekou Odrou. Finanční potíže však tomuto pokusu zamezily, stejně jako pokusům v následujících 150 letech. Dne 11. června 1901 byl vládou přijat vodocestný zákon, který počítal s vybudováním Dunajsko-oderského průplavu v následujících dvaceti letech, ale veškeré započaté práce zhatila první světová válka.

Historie

Vznik Československé republiky obnovil zájem o vodohospodářské otázky, ale byl brzy utlumen jinými potřebami nově vzniklého státu. V roce 1927 přešly kompetence o splavnění řeky Moravy z ministerstva veřejných prací na ministerstvo zemědělství, které prosazovalo úpravy koryt řek také kvůli melioračním účelům. V této době si Tomáš Baťa uvědomil důležitost splavnění Moravy a následného vybudování Dunajsko-oderského průplavu k jednoduššímu a levnějšímu spojení se světovými trhy. Baťa využil svého vlivu, aby v připravovaném vodocestném zákoně bylo na splavnění Moravy pamatováno a také v roce 1930 publikoval brožuru Základ pro úpravu vodního hospodářství na Moravě, ve které vyslovil myšlenku, že „problém usplavněné řeky Moravy není problémem lokálním, … neboť usplavněním Moravy přiblížíme se k uskutečnění spojení tří největších středoevropských řek Labe, Dunaje a Odry …“ O rok později argumentoval, aby úpravami řeky Moravy byly odstraněny hrozby veder nebo povodní a bylo možno využít vodní cestu k dopravě a pohonu. Tragická smrt posledního sourozence zakladatelů podniku (Antonín, Anna a Tomáš Baťovi), v červenci 1932 nezabránila firmě Baťa a jeho pokračovateli, jediném dědici Janu Antonínu Baťovi, v prvních pokusech plavby nákladního člunu na řece Moravě. V roce 1934 sjednala firma Baťa dohody se státními úřady, které preferují zavlažování a meliorace. Po vzoru Holandska a Francie měl vzniknout malý průplav, který bude financován takto: 9 milionů zaplatí firma Baťa, 7 milionů poskytne ministerstvo sociální péče (místo na podporu v nezaměstnanosti tyto peníze půjdou na mzdy), 18 milionů na meliorace a závlahy se převede z kompetence ministerstva zemědělství.

Zemský úřad v Brně zahájil stavbu plavebního a závlahového kanálu v říjnu 1934. Po výkopových pracích následovala v roce 1936 výstavba plavebních komor a v letních měsících roku 1937 budování vodního díla vrcholilo, když vedle původního řečiště byly připraveny vyhloubené kanály. Do kanálu na trase Spytihněv – Staré Město bylo řečiště převedeno koncem července 1937. V Otrokovicích dělníci vybudovali přístaviště a 760 metrů dlouhý kanál, kterým mohly lodě přivážející hnědé uhlí z dolu Tomáš v Ratíškovicích proplout až do objektu továrny. První polovina roku 1938 se nesla ve znamení dokončovacích prací a koncem června se konala první 10 km zkušební plavba zatížené motorové lodi. Po úspěšné zkoušce byla 1. července 1938 za účasti četných hostů provedena zkušební plavba z Baťova do Uherského Ostrohu a tato část kanálu byla odevzdána k obhospodařování Baťovým závodům. K těmto účelům vznikla akciová společnost Morava, moravská plavební akciová společnost.

V říjnu 1938 kanál bez viditelné újmy přečkal velikou povodeň, a tak mohl být v pátek 2. prosince 1938 otevřen. První cestu vykonal motorový člun s vlečnou lodí, jehož posádka měla za úkol dovézt prvních dvě stě tun ratíškovického lignitu. V letních měsících roku 1939 začaly pravidelné výletní projížďky na lodi „Mojena“. Akciová společnost Morava v letech 1943-1945 nevyvíjela činnost a po skončení druhé světové války byla hned v první polovině května dána pod národní správu společně s celou firmou Baťa. Válečná léta vodní cestu těžce poznamenala, když škody přesáhly 10 milionů korun. S opravami se započalo v roce 1946 a protáhly se až do následujícího roku. V polovině padesátých let nový provozovatel Stavosvit Gottwaldov nepokračoval v dopravě uhlí do elektrárny, ale zabýval se pouze přepravou stavebních materiálů, což se projevilo jako nerentabilní. Svůj význam ztratily i závlahové kanály, neboť družstevně rozoraná pole jejich služeb nevyužívala. Provozovatel Průmyslové stavby Gottwaldov v roce 1961 zastavil provoz na vodní cestě, během dalšího roku rozprodal lodní park a neudržovaný Baťův kanál i jeho zařízení takřka třicet let chátraly.

První pokus o oživení kanálu se objevil v roce 1989. První loď na kanál vyplula v květnu 1995. Ve stejném roce vznikla Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, která dodnes sdružuje obce, přispívající ke zpřístupnění této přírodní a technické památky. Roku 2002 vznikla obecně prospěšná společnost Baťův kanál, která se podílí na organizaci provozu, provozuje informační centrum a podporuje podnikatele, jejichž aktivity souvisejí s rozvojem turistického ruchu podél kanálu.

27. června 2018 u příležitosti 80. výročí vybudování kanálu přeplaval ze Spytihněvi do Skalice hodonínský dálkový plavec a triatlonista Marek Jedlička. Trasu dlouhou 43 km zdolal za 14 hodin a 3 minuty.

Baťův kanál dnes

V dnešní době je téměř celá vodní cesta v délce 52 km opravena, zprovozněno 13 plavebních komor a umožněna jak pravidelná, tak i turistická vodní doprava mezi Otrokovicemi a Petrovem, případně slovenskou Skalicí. Turisté mohou využívat 8 přístavů a 16 přístavišť. Díky stavbě slovenského přístavu Skalica se stal Baťův kanál mezinárodní vodní cestou. V úpravách vodní cesty bude pokračováno s cílem dovést ji až do Hodonína a Kroměříže. Vodní cesta částečně vede po řece Moravě, jinak uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami (14) a dalšími vodními stavbami. Na trase je celkem 23 mostů. Pod mosty byly vybudovány podchody (ochozy s okovaným sníženým zábradlím, přes které se táhla lana ke člunům). Na trase byla řada unikátních technických zařízení, např. výklopník uhlí mezi Rohatcem a Sudoměřicemi, lanovka pro přetahování člunů přes Moravu ve Vnorovech apod. U každé plavební komory byl postaven typický „baťovský“ domek pro obsluhu. Pozůstatky těchto památek, z nichž část je nyní rekonstruována, umožňují poznat technický um našich předků. S využitím říčních úseků Baťova kanálu, které odpovídají svými parametry provozu větších lodí, se může počítat při výstavbě vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Provoz na Baťově kanálu by mohl zůstat zachován a díky vodnímu koridoru D-O-L by mohl být v budoucnu napojen na síť evropských vodních cest. Jedná se o velmi nepravděpodobnou variantu.

Doprovod

Není možný. Do člunu se vejdou maximálně 4 osoby.

Počasí

Má vliv.

Oblečení

Outdoorové.

Na co určitě nezapomenout

Občanský průkaz, zážitkový poukaz.

Poznámka

Na místě konání zážitku se hradí vratná záloha ve výši 50 EUR nebo 1000 CZK. Ideální trasa výletu je Petrov - Strážnice - Vnorovy - Veselí nad Moravou a zpět. Zážitek není vhodný pro děti mladší 3 let. Nalodit se s vámi může také váš pes s max. hmotností do 10 kg. Sezóna pro čerpání zážitku se řídí provozem zdymadel, které je rozděleno na hlavní sezónu 1. červen - 31. srpen (ÚTERÝ-NEDĚLE) a mimosezónu květen, září (PÁTEK-NEDĚLE).

• uplatnění Edenred

  

  Jak uplatnit Edenred na nákup zážitku se dozvíte zde: https://www.firmanazazitky.cz/uplatneni-benefitu#edenred

• uplatnění UP Čr

  

  Jak uplatnit UP Čr na nákup zážitku se dozvíte zde: https://www.firmanazazitky.cz/uplatneni-benefitu#upcr

• uplatnění Pluxee (Sodexo)

  

  Jak uplatnit Pluxee (Sodexo) na nákup zážitku se dozvíte zde: https://www.firmanazazitky.cz/uplatneni-benefitu#sodexo

• uplatnění kreditu Allegria BENE

  Speciální univerzální poukaz s označením BENE, na tento zážitek lze uplatnit.

• uplatnění kreditu Allegria

  Kredit Allegria z běžného univerzálního poukazu a/nebo virtuálního účtu na tento zážitek lze uplatnit.

Zdravotní stav

Minimální věk účastníka zážitku jsou 3 roky.

Pro koho

• Dárky pro ségru