Vlastnoruční vaření piva u Vás doma

Průběh

sládek přijede s veškerým potřebným vybavením až k vám domů. Během kurzu si společně uvaříte desetilitrovou várku mladiny a do vaření se samozřejmě aktivně zapojíte. V průběhu kurzu se dozvíte další postup k dokončení celého procesu výroby, který už bude čistě na vás. Zároveň obdržíte balíček na kompletní výrobu dalších 10 litrů piva, které si uvaříte už zcela sami. Po závěrečné konzultaci obdržíte od sládka certifikát o absolvování kurzu.

Platnost poukazu do 31.12.2020

Uvedená platnost poukazu platí pouze pro nový nákup. Pakliže čerpáte kredit/univerzální poukaz, platnost Vašeho nového poukazu se řídí platností kreditu/univerzálního poukazu.

Balíček obsahuje

návštěva zkušeného sládka, know-how na výrobu domácího piva, 2 sady surovin k domácímu vaření (z jedné budete vařit při kurzu, druhou si necháte na pozdější samostatné vaření), na památku sklenička s logem o obsahu 0,3 l, certifikát o absolvování kurzu. Dojezd 100 km od Hradce Králové.

Balíček neobsahuje

služby a produkty nad rámec obsahu balíčku

Sezóna

celoročně

Doprovod

pouze jeden rodinný partner

Počasí

nemá vliv

Doporučené oblečení

pohodlné

Zdravotní stav

příznivý zdravotní stav, je možné i pro tělesně hendikepované (vyjma sluchové a zrakové vady).

Poznámka

minimální věk pro absolvování zážitku je 18 let. Začátek zážitku: vždy po domluvě se sládkem.

Zajímavosti

Kořeny pivovarnictví sahají až do období před 6 tisíci lety, kdy se vařil nápoj podobný pivu, jak jej známe dnes. Od té doby se ale výrazně změnily nejen výrobní postupy.

Češi se považují za pivní šampióny, ale o svém oblíbeném nápoji toho často mnoho nevíme a o jeho historii už vůbec ne. Teď je ten správný čas to změnit.

Historie českého piva

Archeologický výzkum na našem území dokazuje, že i dřívější obyvatelé tohoto území připravovali kvašené nápoje z obilí. Nejstarší doložený český pivovar je Břevnovský klášterní pivovar, který byl založen roku 993.

Prvním dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II., ve které panovník přidělil kapitule desátek chmele na vaření piva. Nejstarším dokladem o pěstování chmele na území českých zemí je nadační listina ze 30. let 11. století knížete Břetislava. Největší rozvoj v oblasti výroby u nás nastal ve 12. století, kdy měl na území státu právo vařit pivo kdokoliv.

O velkou reformu výroby sladu a piva, která byla prvním krokem v rozvoji typických vlastností současných českých piv, se zasloužil v 18. století český sládek František Ondřej Poupě (1753–1805). Navrhl řadu nových zařízení pro výrobu sladu a piva, přesvědčoval sládky, aby používali výhradně ječný slad, upravil dávkování chmele. Na sklonku života založil v Brně pivovarskou školu, která byla zřejmě první svého druhu v Evropě a absolvovala ji řada nejen českých sládků, ale i pivovarníků ze zahraničí.

Významným mezníkem v českém pivovarství bylo založení Měšťanského pivovaru v Plzni (dnešního Prazdroje) v roce 1842, který vyráběl výhradně spodně kvašená piva. Pivo mělo velmi dobrou kvalitu a během krátké doby všechny pivovary v Čechách a na Moravě zavedly tuto technologii výroby.

V polovině 19. století nastal zlatý věk českého pivovarství. Je to období zahájení průmyslové výroby sladu a piva. Vynikající rozvoj českého pivovarství a kvalita jeho výrobků byla podpořena třemi základními faktory: optimálními podmínkami pro pěstování surovin sladovnického ječmene a chmele, orientací rozvíjejícího se strojírenského průmyslu na výrobu sladařských a pivovarských zařízení (vyvážela se záhy do 400 zemí) a zajištěním jak vysokoškolské, tak středoškolské výuky pivovarských odborníků. V té době se uvolnila možnost výstavby pivovarů a v Čechách vzniklo okolo 30 nových měšťanských, akciových a soukromých pivovarů. Postupně se zvyšovala celková výroba piva koncentrovaná do větších pivovarů, malé pivovary zanikaly. Pivo se vyváželo prakticky do celého světa.

V roce 1918 nová Československá republika převzala z bývalé habsburské monarchie asi 60 % výrobního potenciálu pivovarů, celkem 562 pivovarů bylo v poměrně špatném stavu. Katastrofu českému pivovarnictví jako veškerému světovému vývoji přinesla druhá světová válka. Po válce řada uzavřených pivovarů již neobnovila svoji činnost. Pivovarský a sladařský průmysl byl postupně v celé Československé republice zestátněn a centrálně řízen.

V době komunistického režimu nebyly do pivovarů a sladoven vkládány potřebné finanční prostředky na modernizaci. Přesto pivovarský obor zajistil na domácím trhu dostatek piva a byl schopný vyvážet pivo a slad nejen do tzv. socialistických zemí, ale i na náročný trh kapitalistických oblastí světa.

Po roce 1989 proběhla privatizace pivovarů, mnohé zanikly, do některých vstoupil zahraniční kapitál. V roce 2003 bylo v České republice 36 sladoven, které vyrobily 483 693 tun sladu. Z toho vývoz činil 213 324 tun (44,10 %). Činných průmyslových pivovarů bylo v roce 2007. vyrobily 18 548 314 hl piva, z toho bylo vyvezeno 2 129 848 hl (11,48 %), roční spotřeba na jednoho obyvatele činila 160,9 l piva. Sedm největších pivovarů pokrývá 84 % produkce českého piva (jedná se o pivovary Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Staropramen, Královský Pivovar Krušovice, PMS Přerov, Drinks Union a Starobrno).

17. 10. 2008 – České pivo získalo Chráněné zeměpisné označení EU.

Časté dotazy

Uplatnění benefitů

• uplatnění Edenred

  

  Jak uplatnit Edenred na nákup zážitku se dozvíte zde: https://www.firmanazazitky.cz/vse-o-nakupu#ticket

• uplatnění UP Čr

  

  Jak uplatnit UP Čr na nákup zážitku se dozvíte zde: https://www.firmanazazitky.cz/vse-o-nakupu#chd

• uplatnění Sodexo

  

  Jak uplatnit Sodexo na nákup zážitku se dozvíte zde: http://www.firmanazazitky.cz/vse-o-nakupu#poukazky

• uplatnění kreditu Allegria BENE

  Speciální univerzální poukaz s označením BENE, na tento zážitek nelze uplatnit.

• uplatnění kreditu Allegria

  Kredit Allegria z běžného univerzálního poukazu a/nebo virtuálního účtu na tento zážitek lze uplatnit.